Jak ovlivňují naše pocity a emoce rozhodování o investicích?

Pocity a emoce fakt dost ovlivňujou investiční rozhodování. Když trhy klesaj, strach nás nutí prodat i když bychom měli počkat. To je ten známý "panický prodej", kdy se snažíme vyhnout ztrátám a pak toho často litujeme, protože trh se vzpamítá a ceny jdou zpátky nahoru. Naopak, když vidíme růst, tak máme tendenci kupovat víc, než bychom měli, což je chamtivost. To může vést k overtradingu a ztrátám, když se realita začne odchylovat od našich očekávání. Co se týče naděje, tak to nás může motivovat k investicím do rizikovějších aktiv, třeba kryptoměn, a pak jsme sklamaní, když věci nejdou podle plánu.

Důležitý je mít plán a stick to it. Stanovit si cíle a dodržovat strategii bez ohledu na emoce. Někdo doporučuje i techniky jako meditaci nebo pravidelný přehled portfolia, aby se emocionální rozhodování minimalizovalo. Ostatně je dobrý mít rozdělené investice a nevsázet vše na jednu kartu. Takže jo, emoce jsou mocné, ale s trochou disciplíny se dají držet na uzdě.

Emoce fakt dost ovlivňujou naše investiční rozhodnutí. Když trhy padaj, tak většina lidí propadne strachu a hned prodává, i když by možná měla spíš koupit a čekat. Tohle panické jednání je častý a vlastně to dost zhoršuje celou situaci, protože pak akcie ještě víc klesaj. Naopak, když je vše v plusu, tak se dost často projevuje chamtivost. Člověk si říká, že nemůže promeškat příležitost a investuje víc, než by měl. Taky se stává, že si lidi myslí, že mají „štěstí“ a začnou riskovat víc. Je dobrý si uvědomit, že emoce jako naděje nebo strach můžou ovlivnit náš úsudek a přivedou nás k špatným krokům. Co se týče strategií, tak mít nějaký plán předem a dodržovat ho může pomoc. Mělo by to být něco jako pravidlo - nekupovat ani neprodávat v afektu. Občas se vyplatí prostě se na chvíli odtrhnout od obrazovky a nechat to být. I taková jednoduchá věc jako mít stanovené limity nebo pravidla pro vstup/výstup může pomoct udržet chladnou hlavu.